"Nelze skončit u vize. Když se rozhodnete něco udělat, a věříte, že je to dobré, musíte to dotáhnout do konce. Pak je z toho užitek."

Poslední květnový den jedu vlakem do Brna za paní starostkou městské čtvrti Nový Lískovec, Janou Drápalovou. Jelikož už trochu znám výsledky její neúnavné práce pro svou čtvrť a potažmo Brno celé, přemýšlím, kam si tito lidé chodí pro motivaci, kde čerpají sílu. Cítím se poctěna, že právě já mohu být přítomna jejich cestám do sebe, cestám do vlastní minulosti, cestám pochopení svých postojů. Vím, že paní starostka Drápalová umí pracovat s časem. Má za sebou tolik užitečného pro své okolí a hlavně - při tom všem prožívá pohodový rodinný život: sportuje hlavně se svým milujícím manželem, užívá si svou čerstvou roli babičky. Jak krásně zapadá, když se z telefonu dozvídám: “Mohla byste prosím přijít o hodinu dříve? Mám důležitou schůzku ohledně brněnské spalovny.“ Je mi jasné, že to zvládnout musím. Doufám, že najdu rychle mezi desítkami paneláků městský úřad. Přemýšlím, proč se paní Drápalová - ekologicky smýšlející bytost ujímá starostí o „betonové město“. Prší, hledám úřad. Setkávám se se sportovně vyhlížející usměvavou paní starostkou. Cítím malou nervozitu. Brzy chápu, že pramení ze skromnosti té dámy. Paní starostka Jana Drápalová je milá, silná žena…s přibývajícím časem naslouchání si připadám menší a menší, a cítím svou husí kůži. Život na sídlišti mi najednou připadá krásný a budoucnost pozitivní. Zastupitelka města Brna, starostka městské části Nový Lískovec je hlavně člověk s dobrým srdcem. Určitě si nenechte ujít její příběh. Boří hranice toho, co jsme si o „lidech na radnici a úřadech“ mysleli. Lenka Rybáčková

Celý text