Všichni jsme to zažili. Porod. I když nás ovlivnil, většina z nás si z něj nic nepamatuje. Pokud jste ovšem ženského pohlaví, pravděpodobně si ho zopakujete a naskytne se vám více než zúčastněný pohled z venku... Mnoho žen si pak porod svého dítěte velmi dobře pamatuje, ovšem často ne díky euforii z dítěte v náruči, ale také kvůli mnoha nepříjemnostem, nejasnostem a nervozitě, které kolem porodu mohou panovat. Naštěstí se stále více o porodech, i o tom, jak mohou probíhat, mluví. A k tomuto tématu bude přínosem i příběh Jany Riedlové, porodní asistentky z Vyškova, toho času také čerstvé matky. Jana Riedlová studovala literaturu, až jednou v knihkupectví narazila na knihu o porodech. Na základě této knihy se rozhodla vzdělávat se dále v tomto oboru. Na první praxi v porodnici ovšem nemá příjemné vzpomínky. Naštěstí ji cesta zavedla do porodnice ve Vyškově, se kterou nyní také spolupracuje a o níž říká, že má skvělý kolektiv a moudré vedení nakoloněné přirozeným porodům. Jejím cílem je založit si porodní dům, kterému současná legislativa i některé nemocnice přiliš nepřejí. V současné době si užívá mateřství, ale již brzy se opět začne naplno starat o těhotné ženy, radit jim v průběhu těhotenství ve spolupráci s lékařem a doprovázet je k porodu. Jana Riedlová se především stará o to, aby jakékoliv ženy měly možnost volby a mohly prožít krásný, přírozený porod. Když jsem Janu poslouchala, jak se zaujetím a odhodláním vypráví o své profesi, o tom, jak si pamatuje obličeje žen, se kterými pracuje a momenty z jejich porodů a s jakou radostí chovala svého syna, říkala jsem si, jak důležité je podporovat osobnosti, které si našly tu svou cestu a které jejich práce naplňuje. Od takových se chci učit. Marie Čtveráčková